V neděli jsme celá naše skupina jeli na celodenní výlet. V plánu bylo navštívit několik městeček jako Portland, Weymouth a Lulworth Cove. Když jsme ráno vyjeli autobusem, asi po půl hodině začalo pršet a byla mlha. Takhle bylo celý den, což byla škoda, protože na vyhlídkách pak nebylo moc co k vidění a všem byla zima. V Portlandu byla dlouhá pláž, kterou jsme ale bohužel právě kvůli mlze neviděli celou. Cestou do Weymouthu jsme zastavili u pěkného majáku, kde byl hezký výhled na moře. Taky jsme zastavili na dlouhatánské pláži, která byla jen z kamínků, což bylo neuvěřitelné. Uprostřed byl kopec jen z těch kamínků. Musely jich tam být milióny, možná i více :D Chtěla jsem si vzít nějaký domů, ale byly zakázané odvážet, tak jsem to radši neriskovala. :D Ve Weymouthu jsme dostali volný čas ve městě. Jako studenti naši Cavendish School jsme měli slevu na fish and chips v jednom místním malém bistru. Weymouth tím byl proslavený. Dostali jsme obří kus ryby na ještě větší porci hranolek. Ryba byla celkem dobrá, ale nikomu nechutnalo, jak to bylo moc smažené a taky toho bylo opravdu moc. Naše poslední zastávka bylo jedno z nejkrásnějších míst za celé dva týdny. Tady jsem vážně litovala, že bylo tak špatné počasí a že jsem si vzala úplně nové světlé conversky, protože tolik bahna jsem už dlouho neviděla. Všude kolem nás bylo zeleno. Dlouhé louky se táhly až k útesům, za kterými bylo rozbouřené moře. Bylo to opravdu krásné. Ještě než jsme se vrátili, jsme zastavili v malé vesničce, kde bylo plno čarodějnických obchůdku. Všude byly křišťálové koule, kamínky, knihy, hůlky a plno dalších předmětů. Mělo to své kouzlo a my jsme měli pocit, jako by jsme byli úplně v jiném světě. Taky tam měli výbornou zmrzlinu. Když jsme se vrátili ke škole, tak jsme se šli ještě dívat na Let it go do našeho "kina". To bylo aspoň trochu odpočinkové po náročném dnu a dobře jsme se bavili, když někdo začal zpívat. :) Večer jsme doma padly úplně mrtvé do postele. Nezdá se to, ale ty dva týdny jsou dost náročné. Každý den jsme byli od rána až do večera pryč a k tomu jsme chodily dost pozdě spát. V pondělí se jelo znovu do Londýna! Dost jsem se těšila, ale byla jsem ten den už úplně moc unavená. Autobus nás vyhodil kousek od Harrods a my měli celý den volno. Španělská skupina šla sama a já se vydala do města s Melis a pár dalšími Němkami. Nechtělo se nám jít přes půl hodiny na Oxford Street a pak zase zpátky, tak jsme zůstaly jen v okolí místa srazu. Zašly jsme se kouknout do Harrods, když už jsme tam byly, ale bylo tam tolik lidí, že jsme brzo odešly. Poflakovaly jsme se ulicemi a našly super malý obchůdek s cookies. Musely jsme si je koupit a já si ji dala s arašídovým máslem a bílou čokoládou. Byla to ta nejlší cookie jakou jsem kdy měla. Když jsme se pak sešli u autobusu k odjezdu, tak jsem zjistila, že Bea za těch pár hodin utratila přes 100 liber. Nechápu, jak to tam ty holky dělají, že za jeden utratí tolik. :D Další den jsme šli ráno do školy, kde jsme měli 6 hodin. Nikomu se vůbec nechtělo, ale nějak jsme to přežili a odpoledne jeli do Winchesteru. Tohle město se mi opravdu líbilo. Hned po Londýnu a Lulworth Cove se mi městečko líbilo nejvíce. Vypadalo trochu staře a klidně, byly tam velké kamenné budovy a ulice, což bylo na něm právě to hezké. Kolem řeky byly lavičky a plno stromů a starých budov. Všechno to působilo svým dojmem. Odtuď jsme jeli ještě na bowling, který mi normálně celkem jde, ale tady jsem ho totálně projela :D Ve středu jsme měli sportovní aktivity. Sešli jsme se u školy ve sportovním a šli do parku. Mohli jsme hrát, co chceme a po hodině nás pustili do města. Měli jsme přijít až na vyučování. Po škole jsme jeli domů a večer pak do Edenu na párty. :) Bylo to zase super, jedna z nejlepších aktivit. Nebyla tam jen naše skupina, ale celá škola (tedy myslím, že celá. Rozhodně tam bylo úplně plno.) Takže jsme tam potkali nové lidi a bylo fajn je pak potkávat i ve škole. Čtvrtek už byl klidnější den. Šlo vidět, že se pobyt blíží ke konci. Němci odjížděli dopoledne domů po Farewell party. To bylo shrnutí našich dvou týdnů a vyhlášení různých cen jako například, kdo měl nejlepší styl nebo kdo by měl být poslán do vězení. :D Odpoledne jsme šli do města na poslední nákupy. Pátek, poslední den školních aktivit. Jeli jsme do New Forest, kde žijí koně a poníci. Šli jsme až k nim, ale pořád nás napomínali, že koušou. No, ale všichni jsme si je museli samozřejmě pohladit. Odpoledne jsme se vraceli domů a my s holkama jsme se dozvěděly, že je večer ve městě under 18 party. Byl to náš poslední večer a tak jsme tam fakt moc chtěly. Problém byl, že jsme se vraceli dost pozdě z New Forest a pak jsme museli zůstat ještě v Bournemouthhu a jet domů autobusem. To by jsme na té party byly tak maximálně jen dvě hodiny. Poprosily jsme, LP (byla to naše activity leader, která byla naprosto úžasná) jestli by jsme mohly jet domů hned po návratu ke škole. Ona se nám to snažila zařídit, ale škola s tím měla dost problém. Takže jak jsme přijeli, tak jsme čekaly úplně dlouho, až se to vyřídí ve škole. Nakonec jsme mohly odejít z aktivity dříve, ale to už bylo taky dost pozdě. Místním autobusem by jsme to nestihly, a tak jsme si vzaly všechny taxíka. Naštěstí nevyšel moc draze, když se to rozpočítalo. Doma jsme se rychle převlékly a čekaly na večeři. Nevím proč, ale Kate to ten den strašně trvalo a my měly na večeři asi jen 5min. Jedly jsme úplně rychle a pak běžely na bus. No a co se nestalo. Ujel nám. Melis k nám měla nastoupit cestou, tak jsme ji volaly, že tam nejsme, ale ať ona jede, že my to vyřešíme. Jediné řešení byl zase taxík. Jsem ráda, že jsem už zapomněla kolik peněz jsem ten den utratila jen za dopravu na party a zpátky. Party nakonec nebyla zas tak super a to jsme pro ni toho tolik vytrpěly. :D Každopádně to byl náš poslední večer. V autobuse jsme se loučily a já viděla Melis s Margaritou naposledy. Bylo to strašně smutné. S Beaou jsme si pak doma povídaly až do noci a ona v sobotu ráno odlétala. Tohle loučení bylo asi nejtěžší, protože jsme spolu byly nejčastěji. Bylo to pak zvláštní být v tom pokoji sama. Skoro všichni odletěli v sobotu, ale já měla let až v neděli. Sobota byla pro mě dost dlouhá, protože od té doby co odjela Bea jsem už neusla. Byla jsem doma a sbalila si věci. Odpoledne jsem se rozhodla jet tedy ještě jednou do města nakoupit. :D Steve se mě zeptal, jestli rozumím autobusům a já s úsměvem řekla, že už jo. To jsem se celkem mýlila, jak jsem později zjistila. Ve městě jsem obešla pár obchodů, naposledy si poseděla v tom krásném parku a zašla k molu. Byla jsem tam dost dlouho a domů se vracela už k večeru. Autobusy měly jezdit často, tak jsem měla vytipované asi dva, které měly jet kousek po sobě. Jak jsem tak přišla na zastávku, tak jsem se z nudy koukla na jízdní řád. Zamyslela jsem se, co vlastně znamenají všechny ty značky vedle časů odjezdu. Později mi došlo, že písmeno S je pro soboty a neděle a tím mi hned vypadla polovina autobusů. Ale pořád aspoň jeden, kterým jsem měla jet, měl taky S. Jenže když pak přijel, měl na sobě napsaný název vesnice před tou mojí. Zeptala jsem se, jestli jede tam kam potřebuju a on že ne. Potom už byla taktika jasná. Čekat tak dlouho, dokud nepřijede správný autobus. Naštěstí to nebylo zas tak dlouho a já se konečně dostala domů. V neděli jsme brzo ráno vyjeli na zastávku autobusu. Potkala jsem tam Poláky z moji skupiny. Když přijel autobus, začali jsme si do něj dávat věci. Marcin se jen tak zeptal, jestli jede na Heathrow a oni nám řekli, že ne. Rychle jsme ty kufry zase vytáhli a šli k autobusu, co stál kousek od nás. To už byl ten správný. :D Měli jsme dost velké zpoždění, ale já jsem to v klidu stihla. Paní co mě šla doprovodit k přepážce, byla nakonec zmatená víc než já a vůbec nepomohla. Na letišti jsem měla ještě nějaký ten čas a tak jsem utratila svoje poslední libry. Cesta domů už pak byla rychlá a mně se vůbec nechtělo. Byly to úžasné dva týdny se super lidmi.
0 Comments
První ráno jsme vstali a šli na snídani. Steve a Katie už nebyli doma. K snídani jsme měly cereálie s mlékem, které jsme potom měly celé dva týdny. Po snídani jsme vyrazily na zastávku, kde už čekali ostatní. Já se seznámila s Margaritou, nejlepší kamarádkou od Bey. Autobus přijel tak s 10 minutovým zpožděním, ale to nevadilo, aspoň jsme další dny mohly chodit pozdě. :D Když jsme přijeli ke škole, tak jsme se seskupili a vydali se do Bournemouthu. Na začátku jsem byla trochu zoufalá, že v naší skupině jsou tak ze sedmdesáti procent jen Španělé a Němci a všichni se bavili mezi sebou. Najednou k nám přišli dva kluci a ptali se, jestli je mezi námi někdo, kdo mluví jinak než španělsky a německy. :D Tak jsem byla úplně ráda, že nejsem jediná. Jeden z těch kluků byl Polák (Marcin) a druhý Čech. Během pobytu jsme se ale nakonec moc nebavili. Marcin uměl ale super triky s kartami a pořád říkal nějaké vtípky. Bournemouth bylo pěkné město. Uprostřed bylo náměstí, odkud vedly uličky s obchody. Hned vedle byl krásný park, kde lidé seděli na trávě a jedli zmrzlinu a povídali si. Jo a byla tam wifi :D Přes park jsme došli až k moři. Tam byla pláž a molo. Po mole jsme se ale neprošli, neboť po nás chtěli zaplatit libru. Jen za to aby jsme šli po mole. :D Tak jsme tam udělali pár fotek a šli zpátky ke škole. U školy jsme napsali test, který nás rozdělil do skupin, podle toho jak jsme uměli anglicky. Test byl dost lehký, takže jsem se dostala do úrovně C1, což rozhodně nejsem a pak podle toho byly i ty články v hodině. Zkuste se celý den bavit o Shakespearovi :D Nevím proč, ale náš učitel mě první tři dny úplně ignoroval. Na něco se všech ptal a šel po řadě. Jak se dostal ke mně, tak mě prostě přeskočil a zeptal se dalšího. -_- Řekla jsem si, že se mi to nejspíš zdá, ale pak mi i všichni ostatní ze třídy říkali, že si toho všimli. Jinak naše hodiny byly celé dva týdny celkem nudné. Většinou jsme probírali nějaký text a gramatiku nebo jsme dělali projekt ve skupinách (cestovní brožuru, menu v restauraci...). Ty projekty byly asi nejlepší. Jinak co jsem se bavila s lidmi z jiných skupin, tak je ty hodiny taky moc nebavily. Když to srovnám s Maltou, tak na Maltě bylo to vyučování lepší. Tento den jsme jeli ještě odpoledne na pláž, kde vůbec nic nebylo :D V autobuse to byla ale vždycky úplně legrace. Španělé pořád něco zpívali. Později si pak ale zbytek autobusu dost stěžoval. :D V úterý jsme jeli na celodenní výlet do Londýna. Ten den byla dost velká doprava, tak jsme tam přijeli pozdě. Už v autobuse nám průvodkyně něco řekla a jak jsme vystoupili na Trafalgar Square, měli jsme volný čas ve městě. Šla jsem se projít kolem památek se španělskou skupinou a jejich učitelem. Londýn bude vždycky krásné město :) Ve středu jsme začali hodinami ve škole a odpoledne jeli do Christchurch na speedboat ride. Byla to jízda po moři rychločlunem. Všichni jsme byli úplně mokří :D Tady jsem se setkala s Melis, která byla z Turecka. Od té doby jsme se spolu dost bavily, byla super. Večer jsme byli v Eden Night Club na party. To bylo super. Pouštěli tam takovou tu mlhu a hudba byla taky dobrá. I když byla party dost kontrolovaná, tak jsme si to užili a pak se těšili celý týden, až bude zase středa. Čtvrtek začal úplně stejně jako středa ve škole. Odpoledne jsme jeli do Poole. Naše odpolední návštěvy měst vypadaly dost podobně. Přijeli jsme, prošli jsme si městečko s průvodcem a pak jsme měli volný čas. Ve volném čase byl bod číslo jedna najít McDonald's a potom jít nakupovat. :D I když to vypadá nudně, tyhle výlety byly fajn. Některé města byly i dost hezké. V pátek jsme ráno zase nějak přežili školu a odpoledne jeli do Portsmouthu. Tady to bylo hezké a myslím, že byl i nejteplejší den vůbec. Z Portsmouthu jsme jeli na Laserquest. To bylo úplně boží a uteklo to strašně rychle. :) V sobotu měli už někteří z domu předplacené Stonehenge a nebo si dokoupili Themepark, který byl dost drahý. Já si tedy udělala volný den a domluvily jsme se s Melis, že pojedeme do města na nákupy. Jely jsme městskou dopravou, což bylo celkem složité domluvit se, kterým autobusem pojedeme. Nakonec jsme to ale zvládly a jely stejným. :D V Bournemouthu jsme šly nejdřív do Primarku, kde jsme strávily asi 2 hodiny, pak na kafe a do turecké restaurace, kterou jsme objevily cestou. Tam jsme si daly baklavu a čaj. Melis mi řekla všechno o jejich jídle a o tom jak doma mají velké rodinné obědy a o pořadí chodů. Mít takhle velký rodinný oběd, je na celý den. :D Ze začátku týdne jsem se bála, že budu celý tenhle den doma sama a nakonec byl jeden z nejlepších. :) |
Categories
All
Archives
April 2017
↓New video!↓ |