Ahoj! :) Probudili jsme se do deštivého rána. Všichni jsme dostali špatnou náladu z toho, že to tak bude tady pořád. Nedalo se ale nic dělat a my se vydali autem nabaleným až po strop z Christchurch k jezeru Tekapo. Krajina, kterou jsme projížděli, byla krásná. Všude rostly fialové a růžové vlčí boby, které jsme nemohli přestat obdivovat. Cestou jsme zastavili v krásné kavárně , kde jsme si dali kávu a mrkvový dort (který jsme jedli pořád , protože je to nejlepší dort na světě :D). Bylo to příjemné posezení s výhledem na zelené kopce, které tvořily krajinu kolem, a protože stále pršelo, zelenaly se ještě víc. Po několika hodinách jsme dojeli k Tekapu. Voda byla čistá a neuvěřitelně modrá a příroda kolem stejně krásná. Vlčí boby tady vypadaly ještě úžasněji. Ubytovali jsme se v kempu hned vedle jezera a vydali se na menší procházku. Šli jsme na kopec, který se jmenoval Mount John a byl hned vedle našeho kempu. Cesta byla skoro celou dobu jen do kopce, ale my jsme byli rádi, že se po celém dnu v autě projdeme. Výhled ze shora byl opravdu neuvěřitelný! Teď jak se na to dívám zpětně, byl to jeden z nejhezčích výhledů, které jsme viděli a to že jich bylo. :D Viděli jsme celé jezero, jak se táhne mezi horami. Úplně na vrcholu kopce je super prosklená kavárna Astro coffee. Protože jsme byli na Zélandu v období léta, tma byla až někdy kolem desáté večer. Takže jsme měli spoustu času na cestování a jeli se podívat na menší vyhlídku hned u cesty na Mount Cook. I když bylo někdy kolem 25 °C , na vrcholcích hor kolem byl pořád sníh. Potom jsme už dostali hlad, a tak jsme se vydali hledat lososí farmu, která měla být někde poblíž. Jak jsme ji našli, bylo zavřeno. Všichni byli zklamaní, protože jsme se těšili a byli jsme neuvěřitelně hladoví. :D Nakonec jsme dojeli do Twizlu, což bylo městečko vzdálené jen pár kilometrů. Tam jsme objevili pizzerii, kde jsme si dali aspoň lososovou pizzu, která byla strašně dobrá. :) Druhý den ráno jsme se jeli podívat na známý kostel u Tekapa, který se jmenuje Church of the Good Shepherd. Byl malinký a jen z kamene. Uvnitř bylo pár lavic a přímo naproti vchodu velké okno s výhledem na jezero. Mělo to své kouzlo. :) Dále jsme pokračovali k Mount Cook. Mezitím asi po hodině cesty mamka zjistila, že si zapomněla na pokoji pohorky a tak jsme se vraceli. :D Jak jsme dojeli k hoře, šli jsme se kousek projít, ale ne celou trasu, protože nás honil času. Nejhezčí výhled byl z mostu, kdy pod ním tekla úplně šedá řeka a vzadu byla zasněžená Mount Cook. Jinak tam kde jsme byli, bylo asi třicet stupňů. :D K večeru jsme dojeli do Wanaky, jedno z nejhezčích měst co se mi tady líbilo. Na jedné straně bylo jezero (což už nebylo nic nového, ty tam jsou všude :D) a na druhé ulice s obchůdky a park, kde lidé odpočívali nebo sportovali. Plno lidí sedělo na malé plážičce na břehu jezera, a nebo se koupali, i když voda byla sakra studená. Ubytování bylo naprosto super. Majitelé, takový postarší pár, byli neuvěřitelně milí a rádi si povídali a s čímkoliv pomohli. Měli jsme společnou kuchyň s dalšími hosty a velkou společenskou místnost, kde byly sedačky hned vedle oken s výhledem na zahrádku. Lidé tady byli tak nějak celkově milejší. Ať jste přijeli kamkoliv, vždy se vás zeptali na plno otázek a usmívali se. Nebyla to ale taková ta přetvářka. Oni takoví prostě jsou. Milí, hodní a přátelští. :)
0 Comments
Ahoj! :) Nepsala jsem tu už měsíce. Nadšení z léta mě opustilo a přišlo plno jiných koníčků a povinností. Ale i přes to, mi to psaní začalo v poslední době chybět. Byla by škoda nezapsat sem zatím tu nejlepší cestu mého života! A proto se do toho pouštím teď. Na Vánoce jsme se s rodiči a nejlepší kamarádkou Kajkou rozhodli letět za mým bráchou a jeho přítelkyni až na druhou stranu světa. Tento výlet jsme začali plánovat už víc jak půl roku dopředu. Na Zélandu jsme chtěli cestovat autem a chodit na treky. Začali jsme v Christchurch a vydali se směrem na Tekapo. Cestou jsme toho chtěli vidět hodně, tak jsme jen doufali, že to všechno stihneme. Treky je třeba rezervovat a často bývají už vyprodané několik měsíců předem. My chtěli na Milfordsound track, který je jeden z nejznámnějších, ale první volné místo bylo až někdy v únoru. Proto je třeba všechno opravdu s předstihem zarezervovat. Nakonec jsme šli Routeburn track a Kepler track. Výlet začal cestou na letiště Václava Havla v Praze. Od tamtudy jsme letěli až kolem šesté večer do Soulu. Letěli jsme s Korean Air a let trval kolem 9 hodin. Byl příjemný, ale ke konci se už táhl. Nejhorší představa byla, že pak nás čekal ještě jeden delší. V letadle jsme si dali nějaké typické korejské jídlo a no...v danou chvíli, kdy jsme ho jedli, bylo dobré, ale teď už na něj moc rádi nevzpomínáme. V Soulu jsme přistáli ve 12 dopoledne jejich času (+8 hodin k našemu). Další let do Aucklandu byl až v pět. Prošli jsme kontrolou a vydali se halou hledat něco k jídlu. Hledali jsme víc jak tři čtvrtě hodiny. Nikde nic nebylo, jen samé kabelky a kosmetika. Nakonec jsme ale našli část letiště s jídlem a zašli na něco dobrého. U našeho gateu jsme si dali i čaj a šli na chvíli spát na sedačky. Náš druhý let začal s velkou únavou a my v letadle krátce po startu, kdy jsme viděli krásný západ slunce, usnuli. Protože jsme opět letěli s Korean Air, tak všechno bylo podobné. Jen letadlo bylo možná o trochu horší než to první. Po příletu do Aucklandu jsme prošli několika kontrolami. Nesměli jsme převážet žádné ovoce, mléčné výrobky, med nebo salámy. Jakmile jsme se přes to všechno dostali, šli jsme si vyzvednout letenky do Christchurch. Kajka by nebyla ona, kdyby se ji hned po pár vteřinách neroztrhla :D Naštěstí ji pán u obsluhy vytiskl novou. Na letišti jsme měli celkem dost času a tak jsme si koupili novou SIM kartu (od společnosti Sparks) do mobilu, aby jsme si mohli telefonovat s bráchou, který ji má taky. Potom jsme se vydali najít náš gate. Prošli jsme celou halou a vyjeli i do druhého patra, ale náš gate na vnitrostátní let jsme nenašli. Nakonec nám paní řekla, že musíme do druhé budovy, která je vzdálena asi 5 minut chůze. Přišli jsme tam a počkali až začnou pouštět do letadla. Tak malé letadlo byl najednou nezvyk, ale let trval jen hodinku. Po přistání jsme si šli vyzvednout auto u Europcar, které jsme měli rezervované. Všechno proběhlo v klidu až na to, že jsme zapomněli vyřídit mezinárodní řidičák. Museli jsme si ho tedy koupit až tam. Autem jsme pak kousek přejeli do motelu, kde jsme zůstali jednu noc. K večeru jsme šli do botanické zahrady v Christchurch. Vstup je zdarma a je to opravdu hezké. Plno malých pěšinek mezi vysokými stromy a jezírky. Uprostřed mají keře z růží různých barev. |
Categories
All
Archives
April 2017
↓New video!↓ |