Winter break jsem si zatím tady v Michiganu užila asi nejvíce. V pondělí dopoledne jsem šla běhat a odpoledne jsem jela do kina s Naďou a Nazihou. Chtěly jsme jít na Passengers. Když jsme tam ale přišly, zrovna hlásili, že tenhle film je už vyprodaný. Nikdo v tom kině nikdy nebyl a teď to bylo vyprodané? Jako vážně? 😃 Takže jsme se nakonec vydaly na Arrival. Film mě celkem bavil a nemohla jsem se dočkat, až se dozvím celé rozuzlení zápletky. A pak...byl najednou konec. S holkama jsme se na sebe koukly a nikdo nic neřekl. Když jsme vyšly z kina padla ta nejdůležitější otázka: Did you get it? Všechny jsme vybuchly smíchy. Konec filmu byl tak trochu na způsob domysli si to, je to přeci jasné. Nakonec jsme to musely vygooglit a bylo to tedy dost zvrácený. Ale dobrá myšlenka. Určitě na to koukněte! Potom jsme šly ještě do Buffalo Wild Wings na večeři. Bylo tam zase plno lidí a tak jsme dlouho čekaly až si vůbec můžeme něco objednat. Vybraly jsme nějaké velké jídlo, které nám nakonec ani zas tak nechutnalo. K tomu nám ani nedali příbor a tak jsem se snažila najít naší číšnici po celé restauraci. 😃 V úterý jsem jela s Denise, Sarou a Annou do mallu nakupovat a vyměnit nějaké věci z Vánoc. Byly jsme pryč úplně celý den a já byla z toho strašně unavená. Ve středu jsme jely s holkama opět do kina. Tentokrát jsme doufaly, že už nám to snad vyjde. Byly jsme tam brzo a tak šly konečně na Passengers. Bylo to fajn, ale zase nic moc extra. Celý děj byl celkem dost jasný. No aspoň jsme ho pochopily. Po filmu jsme měly ještě čas a tak jsme ho strávily v malé herně. Byl tam pokažený automat na sladkosti. Nemusely jsme do něj házet žetony a pořád to jelo. Moc jsme toho nevylovily, ale byla to sranda zkoušet. Potom jsme se ještě všechny tři vyfotily ve foto budce pro dva. Vybraly jsme dokonce i okraje s motýlky. Když jsme pak získaly vytisklé fotky, byl pod každou z nich nápis Marriage is a wonderful journey...Hezky jsme to vybraly. U kina mě vyzvedl Nick a jeli jsme do Seven Lakes parku. Celý den bylo hezky a najednou se navečer celkem zatáhlo a ochladilo. Ten park je obrovský. Vůbec jsem nevěděla, že je tady takový velký park. V létě se tam dá koupat v jezeře. Teď bylo jezero zamrzlé a my po něm chodili! Bylo to boží. Přešli jsme až k ostrůvku, který je uprostřed jezera. Byla to strašná sranda. Nejlepší bylo vidět vodu a dno pod ledem. Většinou byl ten led bílý, ale sem tam bylo velké průhledné nebo černé kolo. Z dronu to vypadalo jak na měsíci. Ve čtvrtek jsem byla celý den doma a běhat. Nic moc se nedělo. Večer jsem telefonovala s Naďou 2 hodiny a 16 minut. Ke konci to vypadalo asi tak, že jsme se snažily vzít screenshot toho, jak voláme 2 hodiny. Nevyšlo nám to a tak jsme musely počkat na 2:15:00. 😃 V pátek tady přijela Trudy s Mikem. Všichni jsme jeli do akvária. Předtím jsme si zašli ještě na večeři do mexické restaurace, kde jsme měli fakt hodně dobré jídlo. Akvárium bylo pěkné, ale už jsem byla v zajímavějších. Bylo celkem krátké. V sobotu byl poslední den v roce! Páni, uteklo to co? Já šla s Naďou a Nazihou bruslit. Jely jsme do Flintu, kde nás vzala od Nazihy ségra s její mamkou. Bylo to parádní! Ani nevím kolik let jsem předtím nebruslila. Strašně mi to chybělo. Bruslily jsme snad 2 hodiny a pořídily milión fotek a videí. Nadia bruslila dokonce poprvé. Za ty dvě hoďky se úplně hodně zlepšila. Byl to menší ring, který byl venku pod stanem. Protože jsme přišly dopoledne, tak tam ještě skoro nikdo nebyl a my měly celé kluziště pro sebe. K tomu bruslení nám ještě hrála hudba. Protože nám za tu dobu vyhládlo, vydaly jsme se na trh na pho. Já tam dokonce koupila i pohlednici, kterou sháním už 3 měsíce! Byla poslední a ještě k tomu není ani moc hezká. 😃 Odpoledne jsem telefonovala s pár kamarády ze třídy. Strašně jsem se nasmála. Fakt mi to udělalo radost. Všichni mi strašně chybí a už se těším, až je zase uvidím. Celkově jsem si po celý týden volala dost často s rodinou a kamarády. Bylo to pokaždé moc fajn. Jinak moje oslava Nového roku nebyla zas tak bouřlivá. Spíš vůbec. Koukali jsme na ball drop v NYC a šli spát... V neděli byla u nás Naďa. Popovídaly jsme si a šly jsme na běh/procházku našim sousedstvím. Byl krásný slunný den. Takové pěkné počasí už dlouho nebylo. Večer jsme si zase povídaly a koukaly na teen wolf. Zítra je poslední den prázdnin. Celkem se i do školy těším. Až uvidím ostatní a budu mít zase tréninky a takový ten denní rozvrh. Nechce se mi ale vstávat a už vůbec učit se na finals.
2 Comments
Šťastný Nový rok Všem! 🎉
Rok 2016 je u konce. Nemůžu tomu vůbec uvěřit. Opravdu tak rychle? Začala jsem jej na druhé straně světa s těmi nejbližšími. Na překrásném Novém Zélandu. Nasbírala jsem tam spoustu nezapomenutelných vzpomínek. Viděla o kousek víc z tohoto světa. Ujistila se o tom, že cestování je o něčem mnohem víc, než jen o objevování nových míst. Viděla jsem Imagine Dragons na vlastní oči a vyřvala si hlasivky. Skončila jsem se závodním lyžováním. Pro mě velká a důležitá část života. Nikdy nezapomenu na brzká a chladná rána na kopci. Na slunné dny vysoko v oblacích. Nebo naopak na dny, kdy jsme nenašli cestu v mlze. Na přátelé, které jsem díky tomuto sportu potkala. Na to, co jsem se naučila. Na pocit z jízdy. Na dny plné smíchu...a pláče. Je to spousta vzpomínek a zkušeností, na které ráda vzpomínám. Protancovala jsem spoustu nocí s kamarády. Podnikla nečekané výlety. Byla jsem na vodě se třídou a brečela smíchy. Zažila jsem spoustu malých okamžiků, které udělaly můj den krásnější. Vypila jsem hektolitry kávy u dlouhých rozhovorů. Zašla jsem se bavit a neřešila co bude potom. Strávila spoustu chvil s přáteli, za které jsem vděčná a které mám nejradši. Užívala jsem si dlouhých jízd autem s hudbou v uších. Viděla západ slunce z okýnka letadla. Navštívila jsem krásnou Sardinii. Běhala na pobřeží. Užívala si ranní procházku Pisou. Poprvé jsem pracovala na festivalu a u toho si poslechla i trochu nějaké té hudby. Vychutnala jsem si výhledy z vrcholků hor. Začala jsem si plnit sen exchange studenta. Rozloučila se se všemi. Odletěla za oceán. Potkala jsem nové lidi, kteří mi přirostli k srdci. Přátelé, kteří mě rozesmívají a inspirují. Poznala jsem opět nová místa. Zažila jsem americký život se vším všudy. Nastoupila jsem na americkou high school, která je tak rozdílná. Běhala jsem jako nikdy předtím. Chodila na fotbalové zápasy a fandila. Tancovala jsem na homecomingu. Zažila jsem co to je, když vám chybí rodina a přátelé. Když nemáte koho obejmout. Sledovala jsem nejkrásnější ohňostroj na nejšťastnějším místě na světě. Odjela na návštěvu do Bradavic. Měla jsem vánoční náladu už od listopadu. Oslavila jsem Vánoce 25.12. Vydala se na spoustu výletu malých i velkých, na které budu opět dlouho vzpomínat. Chodila po zamrzlém jezeře. Bruslila na ledě. Sledovala jsem oblohu ve dne i v noci z nejrůznějších koutů světa. Všechny ty hvězdy, východy a západy slunce. Když jsem si sedla k tomuto článku netušila jsem, co chci vlastně napsat. Co se vlastně všechno dělo v tom roce? Tohle jsou jen malé a neurčité střípky, za které jsem vděčná. A ono toho bylo mnohem víc! Všechny ty malé vzpomínky, na které si vzpomeneme vždy jen ve správnou chvíli. Rok 2016 byl pro mě určitě ten nejzajímavější. Naučila jsem se toho nejvíce. Užila jsem si ho, jak to jen šlo. Procestovala jsem svět. Pro mě končí tady v Michiganu. Za oceánem začal a za oceánem končí. Něco asi bude na tom Jak na Nový rok, tak po celý rok... A tak doufám, že rok 2017 bude ještě lepší a krásnější. Ještě zajímavější a dobrodružnější. 🌌 A Vy si ho taky užijte tak, jak si přejete! Veselé Vánoce!!! 🎅 V pondělí po škole jsem se vydala umřít na trénink. Ne, tak hrozné to zas nebylo. Běžely jsme míli na čas a potom nějaké stupňované stopadesátky. Pak jsme měly dělat ještě posilování a výklus, ale tak nějak jsme se z toho tréninku vypařily. 😃 V úterý jsem šla s Naďou a Nazihou na oběd do Taboon. Cestou strašně foukalo a tak jsme málem zmrzly. Bylo to ale úplně super a sranda. Měly jsme dobré saláty a kebab a k tomu úplně nejlepší chleba. A rýži! Protože ta je moje nejoblíbenější. Po jídle jsme měly ještě spoustu času, a tak jsme se vydaly do Starbucksu. (Protože už jsme tam přeci dlouho nebyly.😃) Ono to asi vypadá, že pořád jen jíme a nebo chodíme na nesmyslně drahé kafe. Ale ono jde o to, že si chceme povídat a dělat blbosti. No a venku jsme nevydržely moc dlouho, protože byla fakt dost zima a bez auta se zas tak daleko nedostaneme... Ve středu byl poslední den školy před winter break. Měli jsme zase exchange student meeting. Strašná legrace. Nevím, jak se vždycky stane, že se s tím učitelem bavíme o pití, klucích a nevím čem všem ještě. Tentokrát to bylo dokonce dvě hodiny a Sila opět perlila. Potom jsem šla na trénink, kde nás bylo málo. Zkoušely jsme štafety a byla to sranda. Co mě překvapilo bylo to, že nepředávají kolík tak jako my zespod. Nebo nevím, jak to říct. Ale my tu ruku vždycky přetočíme a osoba co předává, to předá zespod. Předávají jednodušeji pro ty, co to dělají poprvé. Ve čtvrtek večer jsem jela s Nickem do Rochesteru. Je to městečko vzdálené zhruba 45 minut od Grand Blanc. Mají tam strašně moc vánočních světýlek!!! V celé ulici jsou domy, které mají na sobě světýlka až po zem. Bylo to úplně moc pěkné a fajn. 😊 Prošli jsme celou ulici a zašli na pití do restaurace, kde bylo milión obrazovek. Mám vánoční náladu, jakou jsem už dlouho neměla. Všichni tady více zdobí domy a všude hrají koledy snad už od Halloweenu. 😃 V pátek jsme byli přes den doma a večer jsem jela s rodinou do Detroitu na cirkus. Cestou jsme vyzvedli Trudy s Mikem, takže jsme byli úplně všichni. Detroit byl taky pěkně vánočně vyzdobený. Stromy měly na sobě světýlka, mají velký vánoční strom s kluzištěm a dalších plno světýlek kolem. Ne že by tak vypadala každá ulice. Přeci je to jen Detroit. Ale hlavní část vypadá pěkně. Cirkus byl parádní. Nikdy jsem neviděla nic takového. Nebyl to cirkus se zvířaty, jen s akrobaty. Nechápala jsem, jak dokáží dělat takové věci a jak může být někdo tak ohebný. Vystoupení bylo celkem dlouhé s 20 minutovou přestávkou. Když jsme odjížděli, pršelo a tak začal tát sníh. V sobotu byl Christmas Eve! Vlastně jsme byli celý den doma, Anna sledovala Santa tracker a já si volala s rodinou. Tím, že tady ještě nikdo vánoční den neřešil, tak jsem neměla pocit, že by měl být Štědrý den. I tím, že jsou tradice jiné, tak mi to tak moc nepřišlo. Je to zvláštní. Jsem úplně ve vánoční náladě, ale na Christmas Eve to šlo tak nějak bokem. Viděla jsem, jak všichni slaví Vánoce, ale přišlo mi to jak z jiného světa. Tady prostě ještě Vánoce nebyly.😃 Ale to je dobře, protože tím to bylo lehčí než jsem si myslela, že bude. A asi jsem se na to i nějak podvědomě připravila. Věděla jsem celou dobu před odjezdem, že všechny dlouho neuvidím a že tady budu přes svátky. Bylo mi líto, že nemůžu být s rodinou, ale zas je to jen tenhle rok. Bylo pěkné si s nimi zavolat a vidět všechny spolu.😊 Občas mi všichni nesmírně chybí, ale snažím se na to nemyslet a užít si to tady, protože se ani nenaděju a bude konec... Večer jsme měli velkou večeři, holky přichystaly sušenky a mléko pro Santu a šli jsme spát. Já si ještě otevřela dárek od našich, který jsem zkoumala až do půlnoci a tak jsem měla možnost slyšet Santu, jak nosí dárky ke stromečku. 😃 A konečně dnes očekávané uzavření týdne - Christmas day!!! Asi v sedm ráno jsem slyšela holky na chodbě, jak pobíhají. Do toho řvali venku kojoti. Asi něco zabili, protože to byl děsný řev. V tu dobu přišla i Trudy, která byla vystrašená z těch kojotů. Byla u auta, když začali řvát. Všichni jsme byli tedy už probuzení a holky se snažily najít ornament okurky ve stromečku. Kdo to najde první, může otevřít jako první dárek. Nakonec potřebovaly nápovědu, protože to Dave schoval vysoko. Pak už jsme rozbalovali dárky. Bylo to pěkné a já dostala úplně moc věcí. Tolik jsem nečekala.😊 Po rozbalení všech věcí, kterých bylo dost, jsme dělali snídani. Měli jsme vajíčka, slaninu a crepes s ovocem. Zbytek dne jsme doslova skoro nic nedělali. Byl to pyžamkový den.😃 Chatovala jsem si s kamarády, četla, poslouchala hudbu, zkoumala dárky a to nejdůležitější, psala blog! (Bože je to pro mě těžší a těžší psát. České věty začínám skládat tak jako ty anglické. Zní to pak divně a zabere mi dost času než mi dojde správný slovosled. Takže se omlouvám za chyby a nesmyslné věty! 😃) Ahoj zase po delší době! :) Dnes mi začíná Winter break a tak si užívám volna a dopisuji článek k minulému týdnu. V předminulém článku jsem zapomněla ještě napsat, že jsem se byla podívat na předehrávky od Sary a Anny. Obě hrají na klavír a vážně se jim to povedlo! V pondělí byl snow day!! Protože celou neděli sněžilo, cesty nebyly odklizené a tak školní autobusy nemohly vyjet. :D Fakt jsem to potřebovala, protože jsem nic přes víkend nedělala a nechtělo se mi vstávat. Jinak jsem v ten den dodělala úkoly a byla doma. V úterý to byla celkem pohoda, jen se v některých předmětech snažili dohnad zameškaný den. Odpoledne jsem šla s Nadiou do Starbucksu. Já vím, je to velké překvapení. :D Ve středu jsem šla po škole na trénink. Protože jsem je v minulém týdnu tak trošku vynechávala, tak to šlo poznat. K tomu všemu jsou teď celkem těžké a nemám ráda běhání v tělocvičně. Máme sice okruh, ale je malý a je to normální podlaha, takže mě bolí kolena a kotníky ze zatáček... Další den byl po škole World Culture Club, kdy jsme dělali cookies a šli do American House, což je něco jako domov důchodců. Bylo to kousek od školy, ale zdálo se to nekonečné, protože celý týden mrzlo a bylo kolem -20°C. Když jsme tam došli, naše učitelka představila lidem nás exchange studenty. Za chvíli za mnou přišla paní, která byla nadšená, že jsem z Česka a chtěla se mnou mluvit. Její rodina byla z Československa...(btw už jsem si zvykla na to, že jsme tady zkrátka Československo :D). Dokonce uměla něco Slovensky a říkala mi historky z jejího dětství. Dokonce měla slzy v očích. Je to fakt hezké, jak jsou lidí nadšení, když potkají někoho ze země, odkud je jejich rodina. I když tam oni nikdy nebydleli, mají k tomu místu pořád velký vztah. Ptala se mě na plno otázek a pořád chtěla, abych poznala její sestru a chtěla mi dát nějakou knihu ze Slovenska. Jediné co bylo smutné je to, že měla zřejmě trochu krátkodobou paměť, protože jsem ty historky během hodiny slyšela tak osmkrát...Strávila jsem tam s ní celou dobu a když jsem odcházela, přišel za mnou další pán, který byl strašně nadšený, že jsem z Česka a měl taky slzy v očích. Moc jsem mu nerozuměla odkud je jeho rodina a už jsem musela jít. Byl to ale opravdu pěkný zážitek, který mi dal spoustu věcí k zamyšlení. :) Potom jsem šla ještě s Nadiou na horkou čokoládu a popovídat si. Nikdy jsem nepila moc horkou čokoládu a Nadia ji pije pořád až mě tím nakazila. :D V pátek večer jsem šla na Christmas party k Nicole. Její dům byl úplně krásně vyzdobený! Měla všude světýlka. Na schodišti, na zemi, na zdech a potom měla i promítání barevných teček přes celou zeď a chodbu. Bylo to fakt moc pěkné. Počkaly jsme, až přijde více lidí a pak jsme poslouchaly hudbu a tančily. Nakonec jsme šly hrát ping pong a fotbálek. Potkala jsem pár nových lidí a popovídala jsem si. Bylo to fakt fajn. :) V neděli jsme jeli do Kanady na rodinnou oslavu narozenin od babičky. Měla 90! Nebylo to nijak daleko, protože bydlíme kousek od hranic. Oslava byla parádní. Všichni byli moc milí. Šli jsme si pohladit zvířata do takové malé zoo a hrát mini golf. Problémy přišly na cestě zpátky, když po nás chtěli na hranici jeden jistý formulář, který zůstal doma v sejfu. Museli jsme tam zaparkovat a čekat asi hodinu na stanici. Byli jsme dost ve spěchu, protože Denise musela do práce. Všechno tam bylo strašně zpomalené. Nakonec mi dali nějaký dočasný vstup s tím, že jim pošleme ten formulář. Druhý den mi k tomu ještě napsala koordinátorka, jak jsem to mohla zapomenout. To už ji stihli kontaktovat z homeland security. Celkem mi to dala sežrat. :D Všechno už je odeslané, tak mě snad nedeportují. Tak konečně je tady článek o škole. Chvíli mi to trvalo, ale nakonec jsem to vše dala dohromady. Tohle je za první semestr, ale budu to psát, jako by to pořád probíhalo. Měla jsem to totiž už rozepsané v prosinci. Taky mi to přijde lepší pro čtení. Některé věci se v druhém semestru změnily. O tom ale zase až někdy jindy. Jízda autobusem je v pohodě. Vycházím 4 minuty před jeho příjezdem. Většinou mám kupu věcí, které položím vedle sebe a pak někdo přijde a sedne si tam. Ráno se scházím s Naďou, Silou a Petem v knihovně, kde máme 20 minut před začátkem první hodiny. Přijde mi to úplně super, jak se lidi takhle ráno schází. Jsou tam i počítače, které může každý kdykoliv použít. Pět minut před první hodinou se ozve zvonek. Poslední minutu před začátkem hodiny hraje hudba v rozhlasu. Mám to úplně ráda. Někdy pustí něco, co vás ráno příjemně naladí. Myslím ale, že to hraje před začátkem každé hodiny celý den. Jen když přecházím mezi kampusy, tak většinou přijdu pozdě a neslyším to. Ze začátku roku jsem stresovala, že budu pozdě v hodině. Teď už to absolutně neřeším a v pohodě si ještě popovídám s Naďou. Jinak je ale to přecházení děsné. Nikdy se mi nechce, a ještě do toho teď mrzne. Když byla někdy ale fakt velká zima, tak nás převezli autobusem. Ještě že tak.😃 První hodinu mám Government. Myslela jsem si, že budu mít problém s angličtinou, ale slovíčka se tam často opakují, a tak jsem časem získala dostačující slovní zásobu. Jinak testy byly za celý semestr úplně jednoduché. Většinou multiple choice anebo nám učitel ukázal test, který jsme psali druhý den. Stačilo se jen naučit správné odpovědi. Občas jsme ale koukali na video o prezidentech, a pak hned na to psali test. To bylo trošku těžší, protože se ptal na úplné detaily, které jsem snad ani vůbec nepostřehla. Druhou hodinu mám fyziku. Ta mě popravdě moc nebaví. Na začátku lekce děláme pokusy a pak na ně navazujeme učivem. Jeden worksheet děláme asi víc jak týden. Je to strašně zpomalené a nezáživné. Třetí hodinu je Video Production class. Ta patří k mým oblíbeným. Ze začátku jsme dělali malé projekty ve skupince. Točili jsme krátká videa anebo je sledovali. Mr. Nicholson je nejlepší učitel. Museli byste tam být a zažít jeho hodinu. Je tam sranda a zároveň je to zajímavé. Je to taky jeden z mála učitelů, který je upřímný a zajímá se, jak se kdo doopravdy má. Ke konci semestru jsme měli velký závěrečný projekt ve skupinách po 10 lidech. Museli jsme natočit announcements. To mě celkem bavilo a potkala jsem nové lidi. Čtvrtou hodinu mám US History. Někdy mě to baví, někdy zase ne. Záleží, co děláme. Moc nemám ráda skupinové projekty anebo vypracovávání worksheetu. Mrs. G je ale super učitelka. Dokáže o všem vyprávět strašně zapáleně a zajímavě. Pokud přednáší o nějakém tématu, baví mě to. Taky dokáže všechny části učiva propojovat. Popravdě si za tenhle semestr pamatuji kupu věcí. Když porovnám dějepis z mého gymplu s tímhle dějepisem, tak je to dost rozdíl. Hodina je tady zkrátka mnohem záživnější. Je to ale určitě hodně touhle učitelkou. Na začátku jsem si říkala, jestli můj učitel dějepisu bude mít hodně americký pohled na věci. Před exchange jsem četla nějaké články bývalých studentů, kde psali o tom, že některé věci učili jinak než u nás. Takhle to ale v mých hodinách vůbec není. V polovině historie mám oběd. Jídelna je pěkná. Jídla je tam na výběr celkem dost. Od pizzy a nachos, přes sendviče až po saláty. Já si většinou oběd připravuji doma. To mám buď sendvič nebo salát a nebo kaši a k tomu ovoce. Někdy si ale kupuji něco i ve škole a nebo jdeme jíst mimo školu odpoledne. Další je americká literatura. Ta je tak střídavě těžká a lehká. Začala dost náročně se starými texty s těžkou angličtinou. Postupem času jsme se ale dostali k nějakým záživnějším dílům. Vždy jsme probírali nějaký směr (např. romanticism) a k tomu autory. Četli jsme ukázky jejich děl a pak na to vypracovávali otázky. Museli jsme často v textu hledat hodnoty, které se vázaly k tomu směru. Testy jsou popravdě ale dost těžké. Je v nich hodně práce s textem, který jsme nikdy předtím nečetli, ale je podobný těm, které jsme probírali. Také jsme psali SAT esej, kde jsme museli udělat analýzu filmu Dead Poets Society. SAT jsou velké testy, něco jako maturita, které dělají všichni juniors (třetí ročník střední). Mají to z matematiky, angličtiny a pak otázky ze všech science předmětů. No, moje esej nedopadla úplně šťastně. Známky mám ale pak většinou dobré. Poslední hodinu mám trigonometrii. Ta mě baví. Je to tam pohoda. Hodně to dělají lidé, kteří tam jsou. Je s nimi sranda a rychle to uteče. Učivo je lehké, protože už většinu znám. Buď probíráme něco nového anebo jen počítáme zadané příklady ve skupinkách. Úkol máme ale většinou každý den. Také máme hodně úkolů v literatuře a občas v historii. Na úkoly tady jedou hodně. Všechny jsou známkované, ale mají menší váhu než známky z testů. I tak to na konci semestru má celkem dost velký vliv na známku. Každý den máme v šesté hodině pětiminutové announcements. Dělá je pokročilejší Video production třída. Vždycky tam řeknou důležité informace, které se budou dít ve škole. Taky tam je, kdy se konají meetingy klubů anebo krátká vtipná videa. Na konci je pledge. Testy jsou většinou lehké. Hlavně je to multiple choice, takže stačí, když si doma jednou přečtu zápisky. V matice můžeme mít note cards se vzorečky. To stejné ve fyzice. Nejtěžší testy jsou asi opět z literatury. Na ty se musím fakt učit. Někdy nechápu, jak ty děcka ale můžou dostat E z multiple choice testu, když se na to učili a dávali pozor v hodinách. A to vím, že se na to tihle určití lidé fakt učili a že dělají v hodinách víc než většina. Nedávno zakázali nosit do školy kávu z fast foodu. Když někoho uvidí s kelímkem ze Starbucks nebo něčeho podobného, tak ho to pošlou vyhodit. Dost lidí to naštvalo. Nejvtipnější je, že učitelé ty kelímky nosí pořád. Teď už to ale tam moc zase nikdo neřeší. Další věc je, že nemůžeme mít ve třídě nic s arašídy, protože je hodně lidí alergických. Jednou našel nějaký alergický student papírek od arašídových krekrů v koši v učebně fyziky. Celou třídu museli speciálně vyčistit. 😃 Ve škole máme během roku plno drilů. Např. lock down, který by nastal v případě střelce v budově, fire drill, tornado drill....Všechno to jsou cvičné drilly, kdyby tyhle situace někdy nastaly. Jako planý poplach bomby na začátku roku. To jsme měli lock down. Také se ve škole nesmí fotit. Dost to teď připomínají v announcements. O přestávkách jsou v chodbách a na crossing path lidé v červených tričkách, kteří to tam hlídají. U dveří z budovy stojí i během hodiny. Když je někdo na chodbě během hodiny musí mít podepsaný papír od učitele. Tihle lidé taky většinou hlídají, ať nikdo nefotí. Ale zase jako vše ostatní, po čase se to už moc nehrotí. 😃 Plno věcí se mi ve škole líbí, ale zároveň taky ne. Pohled na věci se mi dost mění. Ze začátku se mi líbilo střídat třídu každou hodinu. Teď už to tak super není. Všimla jsem si, že někteří lidé dost ignorují ostatní. Baví se jen s těmi, co znají několik let. Jinak se snaží nějak přežít den ve škole, ať už můžou konečně vypadnout. Co jiného bych ke škole řekla. Je to jako z amerického filmu? Ano i ne. Záleží na vás, co čekáte a co dostanete. Každopádně je to velká změna. Já si užívám chodit v dlouhých chodbách obklopených stovkami skříněk. Dokonce si občas užívám i to přecházení mezi kampusy. Kdy jindy bych mohla studovat na tak velké střední škole? Určitě už teď je to velký zážitek. |
Categories
All
Archives
April 2017
↓New video!↓ |