V pondělí a úterý jsem šla do školy a na tréninky, které byly náročné, ale už se mi běhá o hodně lépe. Dostali jsme známku z Gatsby esejí a mám B+, z čehož má fakt radost. Ve středu byl den smutku. Ve druhé hodině oznámili v rozhlasu, že umřel jeden z učitelů matematiky. Bylo to hrozné. Zbytek dne vypadal asi takto. Všichni učitelé brečeli. Děcka brečely. Nemluvilo se o ničem jiném. Byl to jeden z nejoblíbenějších učitelů na škole a všichni ho znali. Komentoval školní sportovní události. Ten den jsme se neučili už v žádné hodině. Místo matematiky jsme byli v auditoriu a koukali na film, protože poslali učitele matematiky domů. Smutek byl úplně všude. Nejhorší je, že dostal infarkt z ničeho nic během vyučování. Jeho třída zavolala záchranku. Takové smutné události nám připomenou, aby jsem blízkým lidem říkali, jak moc je máme rádi. Kdykoliv a kdekoliv. Nepotřebujeme k tomu narozeniny, Vánoce, Valentýn... Zrušili všechny aktivity po škole, a tak jsem šla s Naďou a Nazihou do Starbucks. Bylo celkem teplo, a tak jsme poprvé seděly venku. Ve čtvrtek se mi vůbec nechtělo do školy. Pořád tam byla smutná nálada, což na každého jistým způsobem dolehlo. Dokonce tam měli i psy na terapii, aby se žáci uklidnili. Popravdě si myslím, že kdyby o tom všichni učitelé tak moc nemluvili, tak by se ani tolik studentů necítilo tak špatně. Chápu, že byli zdrcení z toho, co se stalo, ale nikdy jsem nic takového neviděla. Nevím, jestli to bylo úplně nejlepší brečet celou hodinu před patnáctiletými děckami. Po škole jsem měla dvě hodiny čas před odjezdem na meet, který byl v University of Michigan. Naďa se mnou počkala a popovídaly jsme si. Na meet jsme tedy vyjížděli dost pozdě. Začínal v 6.30 večer a byl opět indoor. Bylo to tam ale strašně fajn. Dobrá atmosféra, s holkami jsme si povídaly a běžely jsme štafetu 4x800m. Domů jsme odjížděli v jedenáct a ke škole jsme dorazili po půlnoci. Nevěděla jsem, jestli jít v pátek do školy, ale nakonec jsem se rozhodla, že jo, protože byl stejně jen half day. Dobře jsem udělala. Už jsme skoro nic nedělali, a protože moc lidí nepřišlo, tak to bylo v každé hodině strašně fajn. Nejlepší byla matika, kde nám učitel hrál na kytaru a zpíval. Po skončení školy, jsme měly s holkama plán, že já a Ida pojedeme autobusem od Nadi k ní domů a Naziha přijede autem. Co se ale nestalo. Když jsem s Idou nastupovala do autobusu, zastavila nás řidička, že to není náš autobus a že musíme vystoupit. Tak jsme skoro ani neodmlouvaly a rychle běžely do autobusu od Idy, že to zkusíme tam. Jenže opět to stejné. Nechtěla mě do toho autobusu pustit. Začala jsem si vymýšlet příběh, že k ní musím, protože nemám doma rodiče a ani klíčen od domu. Nikam to ale nevedlo a zkrátka mi řekla, ať vypadnu z autobusu. Hádala jsem se s ní asi dvě minuty, a nakonec jsem odešla. Ida tam zůstala. Protože už bylo pozdě, všechny autobusy odjely a já zůstala u školy sama. Volala jsem Nazihu, ale nebrala mi to. Nakonec pro mě přijela od Idy mamka, která nás vzala k Nadi, kde už byla i Naziha. Nejdříve jsme udělaly k obědu míchaná vajíčka a koukaly na film. Naziha na chvíli odjela kvůli dobrovolné činnosti. Když byla zpátky, dělaly jsme palačinky. Naše klasika. Naďa k tomu dělá nějaký thajský krém, který je zelený a chutná jako kokos. Je to strašně dobré. K večeru jsme se vydaly do kina na Beauty and the Beast. Bylo to moc pěkné, jen tam bylo dost zpívaní, které mi přišlo zbytečné. Po filmu jsme hráli chvíli hry v takové malé herně a šly si sednout do Buffala. Objednaly jsme si sýrový talíř a povídaly si. Kolem 9.30 pm jsme jely domů. Byl to moc fajn den a nejlepší začátek spring break. V sobotu jsem nevěděla, co mám dělat. Holky jely s Denise nakupovat ještě předtím, než jsem se probudila. Taky jsem si chtěla odpočinout a neučit se. Byl krásný a slunný den, tak jsem si šla zaběhat. Konečně se cítím lépe. Doufám, že se dostanu i na pár tréninků během příštího týdne. Jinak ve čtvrtek odjíždíme do Chicaga, kam se strašně moc těším!!! 😍 V neděli jsme byli doma. Ráno jsme koukali na Arrival. Já už to viděla v kině, ale tenhle film je přesně jeden z těch, které musíte vidět víckrát. Celá myšlenka toho filmu se mi opravdu moc líbí. Je to zajímavé a tajemné sci-fi. Po dlouhé době jsem viděla film, nad kterým jsem uvažovala ještě dlouho po tom, co jsem se na něj dodívala. Odpoledne jsem si telefonovala s našimi a Kajkou a šla běhat. Můj plán, že se budu učit opět nevyšel...😃
0 Comments
Leave a Reply. |
Categories
All
Archives
April 2017
↓New video!↓ |