Na Mauricius jsem se těšila už několik měsíců před odletem. Nikdy předtím jsem v takové destinaci nebyla. Skoro denně jsem projížděla fotky na internetu a nemohla se dočkat až tam budu. A pak konečně přišel konec dubna a my odlétali z Prahy do Dubaje, kde jsme přestupovali. Já si oba lety (jeden 5 hodinový a druhý 6 hodinový) užila jak to jen šlo. Poprvé jsem u Emirates viděla PSP u každé obrazovky a zkoukla nespočet filmů. Jídlo v letadle bylo super. Nevím proč, ale vždycky mi chutná (pokud není ta suchá hnusná houska :D). V Dubaji jsme měli chvíli čas a tak jsme šli jak jinak než nakupovat a do Starbucks :-D Já si koupila parfém od Lancome, ze kterého se stal můj oblíbený. Na Mauricius jsme pak letěli velkým dvoupatrovým airbusem. Cestou byly velké turbulence a nikdo nemohl ani na záchod a přestali rozvážet i pití. Při přistávání bylo celkem zataženo a já byla z toho smutná. Jak jsme přistáli a vzali si kufry, šli jsme najít nějaký taxík, který nás zaveze do hotelu. Hned nás oblehla spousta taxikářů a my unavení z cesty, řekli zkrátka tomu jednomu co vypadal aspoň celkem výhodně. Cestou na hotel začalo dokonce dost pršet. Taxikář nám řekl, že projíždíme nejdeštivější oblastí ostrova, a že tam prší skoro každý den. To mě aspoň trochu potěšilo, protože jsem začínala být zoufalá, aby tam takhle nepršelo celý týden. Někdy se prý stane, že tam prší bez přestání i deset dní. Naštěstí u pobřeží, kde byl náš hotel opravdu nepršelo a svítilo i slunce. Taxikář byl nakonec přeci jen zloděj a vzal si od nás o 200 rupií více než bylo na začátku smluveno. Prý za kufry...(1 rupie není ani celá česká koruna). Náš hotel byl překrásný a obrovský :) Jmenoval se La Pirogue a byl na západním pobřeží ostrova u pláže Flic en Flac. Bydleli jsme v takových těch malých domečcích a všude byly palmy. Měl i bazén a několik restaurací a barů. Měl přístup k pláži, na kterou jsme z našeho příbytku došli skoro hned. :) Z pláže vedlo do moře menší molo, které bylo moc hezké. Vyjíždělo se z něj na aktivity na lodi nebo na něm byla jednou i svatba. My několikrát jeli šnorchlovat. Komplex byl opravdu krásný a my první dva dny strávili v něm. Jídlo v hotelu bylo božské. Já se na snídani neobešla bez kupy ovoce a bircher muesli. Po večeři jsme naopak vždycky jedli malé zákusky a šli se podívat na představení, které bylo každý večer. Některé byly fakt dost dobré. Celou dobu tam vystupovala ta stejná skupina se super zpěvačkou a tanečníky. Jeden večer tančili africké tance, jiný zase měli baletní představení v bazénu a nebo tančili typické tance z Mauricia. Jednou tančili při západu slunce na pláži u ohně. Pokaždé u toho měli jiné kostýmy, které byly pěkné a občas dost vtipné. :) Šnorchlování jsme měli zdarma v rámci ubytování. Mohli jsme si půjčit ploutve a jiné vybavení. Jeli jsme asi třikrát a bylo to fajn, akorát nás nikdy nevzali za korálový útes, protože byly moc velké vlny. Viděli jsme ale i tak hodně ryb (některé byly dost agresivní :-D) a korálů. Jednou taťka fotil takovou černou rybu, kterých tam byly stovky, když ta ryba na něj zaútočila. Nebo vždycky když jsme nad nimi plavali tak se na nás dívaly. Bylo to dost strašidelné a já jsem nad nimi vždycky proplouvala tak rychle, jak to jen šlo. :-D Na druhou stranu se daly dobře fotit. Po šnorchlování jsme si zašli do hotelového baru a dali si pina coladu v kokosové slupce :) Bylo to super, seděli jsme na pláži pod palmou a pili z toho kokosu (později i jedli :-D). Jedné z věcí, které jsme si tady hned všimla byly mraky. Vypadaly úplně jinak než doma. Jako kdyby to byly kulisy. I obloha byla jinak zbarvená a působila tak trochu uměle. Pro mě to vypadalo hezky a když jsem se už celý den z toho nic nedělání na pláži nudila, koukala jsem fascinovaně na ty mraky. :-D Ještě před odjezdem jsem četla na nějakém blogu, že když je tady svátek nebo i víkend tak všichni místní jedou na pláž stanovat a je tam nepořádek. Říkala jsem si, že tak hrozné to snad být nemůže. A tak jsem se šla jednoho pátečního večera proběhnout po pláži tak jako každý den. Sotva jsem opustila soukromou pláž hotelu, byly na pláži stovky místních lidí a stavěly stany nebo už hlasitě poslouchaly hudbu u ohně. Děti pobíhaly se psi po pláži a hráli si. Musím říct, že jsem se celkem bála (já skoro jediná běloška na pláži) nebýt tam ještě pár dalších běžců. Cestou zpátky se ke mně přidal nějaký místní psík, který mi nechtěl dát pokoj a pořád se mi snažil ukrást tenisky z rukou. Utekla jsem mu do vody, kam už se mu tedy moc nechtělo a tak si našel někoho jiného. Když jsem se z té zmatené pláže vracela už skoro za tmy, vzala jsem to těsně kolem budky od hlídky na začátku hotelové pláže. Myslela jsem si, že už tam nikdo není, když na mě najednou vyběhl a začal štěkat vlčák. Paní v uniformě sedící v budce se na mě zamračila a já odběhla už konečně až domů. Celkem mě překvapilo, že to tam hlídají opravdu asi 24 hodin denně. Zřejmě mají k tomu nějaký důvod, občas totiž něco říkali místním lidem, kteří vypadali dost podezřele a déle se zdržovali na hotelové pláži. Okolí hotelu bylo moc hezké a každý den byl jako v ráji. :) Ještě napíšu článek o výletech na Mauriciu, kde jsme viděli jak vlastně vypadá celý ostrov.
0 Comments
Leave a Reply. |
Categories
All
Archives
April 2017
↓New video!↓ |