Páni, už je to pořádná doba, co jsem tady napsala naposledy. Čas letí neuvěřitelně rychle a já jsem měla krásný začátek prázdnin. O čem ale chci ještě dnes psát není léto, ale konec mého pobytu v Americe. Minulý článek končil odjezdem z Grand Blanc. Naše cesta na sever byla dlouhá a já tak dostala šanci dospat to, co jsem zanedbala minulou noc. K večeru jsme dojeli k hotelu, na který jen tak nezapomeneme. Všude měli sochy vlků, obrazy s vlky a dostali jsme i vlčí ouška. K tomu to byl asi hotel pro rodiny s dětmi. Teď už si to dovedete představit, co? Jediné, co se jim musí nechat k dobru je, že pokoj byl opravdu pěkný a velký. Druhý den ráno jsme se vydali k Sleeping Bear Dunes, což je park s písečnými dunami. Auto jsme nechali na parkovišti u začátku stezky. Nejdříve jsme vyšli na první dunu, odkud byl pěkný výhled na Glen jezero. Nejsrandovnější na tom bylo, že když jsme vylezli nahoru, tak jsme zjistili, že nám mamka vybrala tu nejprudší možnou cestu. Dále jsme pokračovali po stezce v písku. Nakonec jsme došli do místa, kde se začínalo jít jen z kopce. Byl to takový zlom na trase. My už jsme dále nešli a vraceli se zpátky k parkovišti stejnou cestou. Autem jsme se ještě projeli po okolí a našli pěkné malé zastávky u jezera. Krajina je tam opravdu krásná. Večer jsme přeji přes Mackinac Bridge, který spojuje vrchní a dolní část poloostrova. Na druhé straně jsme se ale moc dlouho nezdrželi. Další den jsme se vydali na Mackinac Island. Celý rok jsem si tam přála jet, a tak jsem z tohoto výletu byla nadšená. Na celém ostrově nejsou žádná auta. Jezdí se tam jen v kočárech zapřaženými koňmi, na kole nebo se chodí pěšky. Hned po výstupu z trajektu jsem si připadala jak v jiném století. Všude byly malé barevné domečky. Vyšli jsme na hlavní třídu, na které se nacházelo nejvíce restaurací a obchůdků. Populární byla místní čokoláda a fudge. Připravovali ji přímo před námi na velkých mramorových stolech. Všude to krásně vonělo a my jsme neodolali a kousek si koupili. Zbytek dne jsme se procházeli po ostrově. Došli jsme ke krásnému grand hotelu, do kterého se mohlo vstoupit jen za poplatek, pokud jsme nebyli hosty. Také tam byl předepsaný dress code na různé části dne. Pozdě odpoledne jsme se začali vracet zpátky k trajektu. Cestou jsme ještě zastavovali na pěkných vyhlídkách na ostrov nebo jezero. Pokud se ocitnete na severu Michiganu, určitě doporučuji navštívit tenhle ostrov! Je zcela jiný a má své vlastní kouzlo. Přišel další den a my se rozhodli na chvíli opustit Ameriku a přejet do Kanady. Ze severu jsme se vraceli celou cestu zpátky do Detroitu, kde jsme přejeli za hranice. Po mnoha hodinách jízdy jsme k večeru konečně přijeli do Niagara Falls města. Ubytovali jsme se v hotelu a vydali se podívat na noční vodopády. Jako první jsme je uslyšeli. Dokonce ještě dlouho předtím, než jsme je měli šanci vidět. Musím říct, že to byla opravdu nádhera. Vodopády byly v noci nasvícené několika barvami, které se střídaly. Zůstali jsme tam i na večeři v restauraci s výhledem přímo na vodopády. Mám strašně moc ráda, když jsem na místě, které jsem předtím viděla tolikrát na obrázku, a pak tam doopravdy stojím. Další den ráno jsme šli na plavbu pod vodopády. Dostali jsme pláštěnky, které se opravdu hodily. I tak jsem přijela dost mokrá, ale stálo to za to. Plavba trvala asi 15 minut a za tu dobu jsme zajeli k obou částem vodopádů. Zezdola vypadají úplně jinak a mnohem mohutnější. Před námi se objevila velká vodní zeď. Všude kolem létali racci a hluk padající vody překřičel všechno ostatní. Po tomhle výletu byl čas přejet zpátky do Michiganu a opustit jej. Bylo smutné odtamtud odlétat. Deset měsíců uteklo jako voda a já jsem zase seděla v letadle. Vzpomínala jsem na můj let z NYC do Detroitu, jak jsem tehdy byla strašně moc nervózní. A teď jsem odlétala pryč...Naštěstí se spoustou krásných vzpomínek. Tímhle odletem jsme ale Ameriku ještě neopustili. Poslední zastávka nás čekala, kde jinde než v hlavním městě. 😊
0 Comments
Leave a Reply. |
Categories
All
Archives
April 2017
↓New video!↓ |