Vstávala jsem už něco před pátou. Rozloučila se se spolubydlícími a šla čekat dolů do loby. Tam už byli další studenti. Po chvíli pro nás přijel autobus, který nás vyhodil na letišti. Tam nám Olivia pomohla odbavit se a najít cestu k security. Bylo nás asi kolem 6 a další dva lidi se mnou letěli letadlem. Security proběhlo úplně nejvíc v pohodě. Čekala jsem nějaké přísné kontroly na tak velkém letišti, ale ani jsem nemusela vytáhnout notebook. Potom jsme se vydali najít autobus, který nás zavezl na jiný terminál. Tam jsme byli dost brzo a tak nám nezbývalo nic jiného než čekat. Nakonec začali volat různé zóny do letadla. Já jsem ale na letence neměla místo a tak jsem čekala až skoro úplně na konec. To se mi vyplatilo. Dostala jsem místo hned za první třídou, takže jsem měla před sebou spoustu místa na nohy. Vedle mě seděl opět milý pán, který si se mnou povídal a pak mi i něco překládal na telefonu do češtiny.
V letadle jsem začínala být čím dál víc nervózní. Let byl velice krátký a jak jsem později zjistila, tak jsme prý přistáli o hodinu dříve. Nechápu jak se to stalo. :D Když jsem vystoupila z letadla, vydala jsem se hledat výdej zavazadel. Bylo to úplně nepřehledné a nakonec jsem zase jela někam jinam vlakem. Držela jsem se za nějakým pánem z mého letadla, který ale taky zrovna moc nevěděl kam jít. Nakonec jsem vyšla otevíracími dveřmi a uviděla velkou ceduli Welcome Tereza. Byla jsem trochu v šoku. Ještě jsem nečekala, že vejdu přímo do haly, kde už bude rodina. Objali jsme se a přivítali. Potom jsme se vydali pro kufr a do garáže. Přijeli velkým truckem. Vydali jsme se přímo do IKEA, protože to bylo kousek od letiště. Tam jsme nakonec strávili asi 2 hodiny, ale bylo to fajn. Celou dobu jsme si povídali. Zjistila jsem, že asi pojedeme na Floridu! :) Dům je obrovský. Z venku se to nezdá, ale vevnitř je v obýváku obrovský prostor. Nahoře jsou pokoje a koupelna a dole 2 obýváky, kuchyň a pokoj, kde dočasně spím, protože je tu na návštěvě jejich babička s dědou. Taky mají před vchodem americkou vlajku. Ty jsou tady na každém kroku. Mají pejska pomeriana Princess. Je strašně roztomilá. Pořád chce hladit a když přestanu tak začne do mě rýpat packou. Akorát se první večer bála ohňostroje, který byl někde venku, a vyčůrala se mi v pokoji. :D Jinak jsme zbytek dne už nic nedělali a jen byli doma. Druhý den jsme jeli koupit věci do školy. Koupila jsem si sešity a nějaké složky. Všechno v tyrkysové a růžové. :D Taky mám magnetickou nástěnku na poznámky, kterou si pověsím do skříňky. :D Všechno bylo vždycky tak za dolar nebo dva, ale nakonec se to trochu nasbíralo. :D Ještě jsem si koupila SIM kartu od T-mobile, kde mám neomezené SMS. Data nemám, protože je wifi doma a ve škole. Rodina je opravdu hodně milá. Vypadá to, že to bude super. Jen je mi ještě pořád takové blbé si třeba něco sama vzít z ledničky a tak. Ale to asi časem přejde. :D
0 Comments
Leave a Reply. |
Categories
All
Archives
April 2017
↓New video!↓ |